Richard ZAJÍČEK: „Rakouská liga v břeclavském dresu zůstane nejkrásnějším zážitkem... S Kometou nám jen o kousek utekl titul...“ - Poznej Kádr #17 - HC Lvi Břeclav

K hokeji malého Richarda přivedl jeho dědeček, který ho vzal na první trénink přípravky. Poprvé se jen díval a seznamoval se se zimním stadionem. Další trénink už se však proháněl po ledové ploše mezi ostatními. Svoji hokejovou kariéru odstartoval v klubu břeclavských Lvů. Ne každého však sport s bruslemi a pukem osloví hned na první pohled. „Začátky byly těžké a plné vzteku, dokonce jsem později vyzkoušel na chvíli brankaře, ale pro mě bylo zábavnější dávat góly, než je chytat.“ Vzpomíná Zajíček, nakonec si však k hokeji našel cestu, a i na začátky vzpomíná rád. „Na svoje začátky rád vzpomínám. Byli jsme velice silný tým. Dařilo se nám vyhrát spoustu turnajů a vše klapalo.“ Většinu let hrával mezi staršími. Když patřil do kategorie mladších žáků, hrával za starší žáky a když věkově dorost i do nich, působil opět výš u dorostenců. Když bylo Richardovi 14 let, odstartoval břeclavský hokej svoji mezinárodní kapitolu. Zapojil se do rakouské soutěže. Stejně jako většina břeclavanů, kteří si v EBEL lize zahráli, i Richard Zajíček přirovnává toto období k těm nejkrásnějším. „V Břeclavi se udělala Rakouská liga, která pro mě byla nejkrásnějším zážitkem. Projet takových krásných míst a získat zkušenosti ze zahraničí bylo skvělé.“ Nešetří pozitivy. Navazuje však i druhou stránkou, a tou byla kvalita ligy, která byla na vysoké úrovni. Jedním z účastníků byla také akademie v Salzburgu. Ta je aktuálně součástí české nejvyšší juniorské ligy, takzvané DHL ligy akademií. Jednu sezónu tento zahraniční účastník málem juniorskou ligu vyhrál, o několik let dříve však podlehl na ledě břeclavským Lvům. „Naše začátky v EBEL lize nebyly nejslavnější, ale postupem času jsme se vypracovali a vzpomínám si, když jsme porazili Salzburg u nás v Břeclavi. Byly to velice silné emoce a krásný zážitek, porazit tak kvalitní tým.“ Dodává Zajíček s úsměvem. Později se liga rozrostla krom týmů z Rakouska a Česka, také o zástupce Maďarska a Slovinska. I toho byla Břeclav součástí, poté se však tato kapitola uzavřela a kategorie Lvů se vrátily do českých soutěží.

V kategorii U16 se dorostenci rozhodli zkusit nalákat na svůj zápas diváky a těšili se úspěchu. „Měli jsem zápas play-off a řekli jsme si, že by to chtělo přilákat fanoušky. Udělali jsem na facebooku akci a opravdu jich docela dost přišlo nás podpořit.“ Vzpomíná Zajíček. Ve vzpomínání také nevynechává svého trenéra, který jeho kroky provázel v přípravce, žákovských kategorií, dorostu, a dokonce i minulý rok, co by asistent juniorky. „Když jde o hokej, musím zmínit taky pana trenéra Sítka. Trénoval mě opravdu dlouho a pro mě to je nejlepší trenér. Musím říct, že mi dal do hokejového života opravdu dost rad.“ Mimo slova úcty vzápětí s úsměvem vzpomíná také na spoustu srandy a nezapomenutelných historek. „Vzpomínám si třeba jak nám jednou řekl, že máme jít z ledu, já se ale schoval za mantinel, počkal až zajde a šel si střílet. Jenomže když pak kolem ledu šel ke Zlomené brusli tak mě uviděl. Za 7 minut jsem musel být převlečený, on si vzal kolo a musel jsem utíkat těch 13-14 kilometrů až na Janohrad.“ Vypráví se smíchem.

První rok v kategorii dorostu se podíval i mezi dospělé, když měl možnost jít na tréninky s tehdejším druholigovým A-týmem. Poté jeho kroky směřovaly do Komety Brno. „V Kometě jsem měl domluvený jeden trénink a po tom jednom tréninku mi řekli. jestli nechcu zkusit ještě jeden odpoledne, tak jsem řekl, že určitě jo. A potom druhým tréninku mi řekli, jestli nechcu zkusit zápas. V něm jsem dal 2 góly, a tak jsem dostal nabídku hrát tam za mladší dorost.“ Za modro bílý brněnský klub odehrál roky mladšího i staršího dorostu. „Byly to taky krásné zážitky poznat extraligové zimní stadiony. Nejkrásnější zážitek byl, když jsme byli ve finále, ale bohužel jsme skončili s titulem vícemistra.“ Být druhý nejlepší tým kategorie v zemi je však jednoznačně také velký úspěch.

Poté se však přihlásily o slovo i jiné stránky než jen ty hokejové a kroky Zajíčka směřovaly zpět do Břeclavi. V té vcelku pravidelně nastupoval za současný A-tým, který pro větší zápasové vytížení kombinoval s juniorkou v Hodoníně. Minulý hokejový ročník byl poslední v mládeži a od letošní sezóny už se stal členem kádru A-týmu. A jaké má vyhlídky do budoucna? „Přemýšlel jsem, že bych i začal trénovat. Snad ale hlavně budu stíhat hokej s prací...“