HC Lvi Břeclav z.s., pořádají pro rodiče a hráče klubů HC Lvi Břeclav přednášku na téma: Naučte svůj mozek lépe využívat zrak "Sportovní a dynamická optometrie – technologie vyšetření a tréninku zraku."
Ikonou sedmého dílu seriálu „Poznej Kádr“ je navrátilec sezóny 2020/21, útočník Richard Garčic.
I přes to, že většinu své hokejové cesty strávil v Brně, byl to břeclavský zimní stadion, který ho provázel úplnými začátky. Jeden z trenérů břeclavských Lvů, byl Richardův otec, který svého syna naučil základy ledního hokeje. „Táta byl v Břeclavi tenkrát trenér a měl mě od přípravky až do, tuším, 3. třídy.“ Ještě před tzv. žákovskými kategoriemi však kroky mladého Richarda směřovaly do Brna, konkrétně do týmu HC Ytong Brno, který byl mládeží Brněnské Komety.
Ve druhém největším městě se mu dařilo a už v mládí se svými spoluhráči sbíral řadu úspěchů. Mladým Komeťákům se podařilo vést neuvěřitelnou sérii 1000 dnů bez prohry a hned 5x získali titul mistrů České republiky. “Největší úspěchy pro mě byly v mládí, kdy jsem to tak teoreticky ani nevnímal.“ Vzpomíná Garčic a vyzdvihuje jeden zápas z kategorie mladšího dorostu. „Největší úspěch pro mě byl, když jsme ve finále mistrovství ČR v Pardubicích hráli proti Vítkovicím a já jsem byl náhradník. Potom mě ale zhruba v půlce druhé třetiny poslali na led. Stav byl 2:0 pro Vítkovice a mně se podařilo dát za 2 střídání dva góly a nastartovat obrat zápasu.“ V tomto důležitém utkání zaznamenal mladý Garčic hattrick a dovedl svůj tým k výhře 7:2. Po zápase se také mimo jiné objevil v rozhovoru pro Českou televizi. „To byl takový asi největší moment pro mě, kdy jsem pomohl týmu a byl užitečný a vyhráli jsme.“ Přibližuje zážitek očima mladého hokejisty.
V rámci nejrůznějších turnajů, nebo spoluprací, se také s hokejem podíval i do zahraničí. V DHL extralize juniorů se utkali s vyhlášenou hokejovou akademií v Salzburgu, nebo v rámci spolupráce klubů a tzv. výměnných soustředění, si zkusili týden pod vedením trenérů v Klagenfurtu... „Na turnaji v Plzni jsme se utkali s Američany, Kanaďany, Rusy, Finy, Švédy a dalšími kvalitními zahraničními týmy a výběry.“
Mimo úspěchy v klubu se Garčic v mládežnických kategoriích dostal také na několik reprezentačních srazů. „Tam jsem to bohužel vždycky pokazil nebo nebyl dost dobrý, takže jsem se do kádru repre nedostal.“ I přes to však na srazy národního týmu vzpomíná pozitivně, krom skvělé zkušenosti a zážitku vzpomíná také na osobnosti, pod kterými se lvem na prsou mohl trénovat. „Zážitek byl také, když jsem byl na repre srazu a trénoval nás Robert Reichel.“ S významnými hokejisty se potkal i později v kariéře, a to například v A-týmu Komety Brno. Na tréninky se seniorským extraligovým týmem se dostal coby junior, když v nejstarší mládežnické kategorii předváděl dobré výkony v zápasech nejvyšší juniorské ligy.
Sen
mladého Břeclaváka se začínal naplňovat, v juniorce však
přišla doslova náhlá stopka a skoro ze dne na den se z osobních
důvodů musel Richard Garčic s vrcholovým hokejem rozloučit. „Po
půlroční pauze už mi v Kometě nenabídli další smlouvu, nebo
spolupráci... Mohl jsem si za to sám a když jsem se vracel, už
jsem moc nepočítal, že bych mohl v Áčku pokračovat... Odehrál
jsem ještě něco málo za juniorku a pak jsem šel pryč...“ I
po konci v Kometě se hokeji ještě chvíli věnoval. Nastupoval ve druhé lize v dresu SHK Hodonín a chvíli i v tehdejším
břeclavském týmu. Poté však následovala dlouhá pauza od
hokeje.
„4-5 let jsem hokej nehrál... Bydlel jsme v Brně, a tak
nějak na to nebyl čas ani prostor. Letos se mi ozvali pánové
Gabrišci, jestli bych se nechtěl k hokeji vrátit.“ Netrvalo
dlouho a Richard Garčic se stal členem nynějšího břeclavské
A-týmu. Z důvodu Korona-virové pandemie a přerušení sezóny
2020/21 se však ukázal pouze ve třech zápasech.
„Znám
tu hodně lidí a vždycky tu byla super parta a sranda, takže když
už hrát hokej, tak jedině v mateřském týmu s klukama,
které znám... Bavit se tím hokejem, je to super uvolnění a
vypnutí nad okolním světem, když vlezeš do kabiny nebo na led a
prostě děláš, co tě baví...“ Popisuje
Garčic návrat ke svému milovanému sportu.
„Hokej se už navždy podepsal v mém životě a budu k tomuto sportu mít vztah... Každopádně ať úspěchy, nebo neúspěchy... Jsem rád, že jsem díky hokeji potkal spoustu super lidí po celé republice a taky se podíval po všech extraligových stadionech, nebo mimo Českou republiku a zažil spoustu super zážitků a i zklamání, které ke sportu patří...“
A jaké má vyhlídky do budoucna? „Teď je těžké o něčem přemýšlet do budoucna... Jestli budu dál pokračovat další sezónu a kdo ví, jestli budeme vůbec moct hrát... Momentálně sám nevím, jak to všechno bude a jestli budu v hokeji pokračovat...“