Michal GABRIŠKA: „Nejlepší sezóna byla na Slovensku...Stál jsem u zrodu novodobého břeclavského Áčka...“ - Poznej Kádr #10 - HC Lvi Břeclav

Prvním podmětem k začátku s hokejem se stala obyčejná návštěva známých. „Jednou k nám přišli na návštěvu pan Šebek s manželkou a donesli v báglu hokejovou výstroj. Vysypali ji do předsíně a řekli rodičům, aby mě dali na hokej.“ První kroky na bruslích udělal Michal Gabriška na veřejném bruslení pod vedením svého otce, muže, který v současné době zastává záslužnou pozici managera a vedoucího novodobého A-týmu. „Po několika brusleních na veřejném si mě všiml trenér přípravky a tak vlastně začal můj hokejový život.“ Vzpomíná Gabriška na počátek své hokejové cesty.

V Břeclavi se však nehrály žákovské kategorie, proto jeho kroky z přípravky zamířily do Brna, konkrétně do mládeže Komety, která na svých žlutých dresech nesla název Ytong Brno. V Moravské metropoli odehrál 5 let, poté zamířil zpět na jih. „Když jsem se vrátil do Břeclavi, kvůli nedostatkům hráčů v kategorii jsem byl nucen hrávat s o rok staršíma hráčema. Chodil jsem do šesté třídy a hrával za sedmáky.“ Tento ročníkový posun dorovnal až v osmé třídě, ve které setrval dva roky. Právě v této kategorii jeho tým zaznamenal veliký úspěch, když Břeclav vyhrála ligu 8. tříd a dostala se do kvalifikace na mistrovství republiky. V rozlosování na ně padl stejnobarevný tým, kterým byl Zlín. „Do Zlína jsme přijeli v 10 lidech a 1 golmanem. Před zápasem se nás ptali, kde máme druhou půlku týmu. Když jsme říkali že už jsme všichni, nevěřili tomu. S početní i herní převahou nás Zlín nakonec porazil. Zážitek to ale byl krásný.“ Vzpomíná Michal s úsměvem. Během sezóny v 8. třídě si prožil další úspěšnou sportovní událost, dostal se do výběru krajů, a dokonce se i podíval na Olympiádu dětí a mládeže v Mladé Boleslavi. „Na Olympiádě si mě vyhlídl trenér Znojma a budoucnost hokeje byla jasná.“ Nebo ne? Příští sezónu se Michal opravdu přestěhoval mezi znojemské Orly, kde jako „prvoročák“ nastupoval v nejvyšší dorostenecké lize. „Zpětně si myslím, že to nebyla moc dobrá volba, tak jsem se rozhodl po půl roce zkusit štěstí jinde. Šel jsem do Komety Brno, kde jsem sezonu dohrál.“ Přibližuje hektické období. A s přestupy nebyl konec. Druhý rok v dorostu strávil na Hané. „Na konci sezony mě oslovili z Přerova. Další sezonu jsem šel tedy hrál za Zubry, kde jsem byl jako druhoročák v extralize dorostu.“ V České republice se v té době v dorostenecké kategorii hrály dva roky, zato na Slovensku to byly sezóny hned 3. „Naskytla se příležitost jít hrát slovenskou extraligu dorostu. Tuto příležitost jsem využil.“ Vysvětluje Gabriška přesun za hranice, kde oblékal dres blízkého týmu HK Skalica. Na zahraniční angažmá vzpomíná rád. „Tento rok byl jeden s nejlepších v mé hokejové kariéře.“ Vzpomíná také na tvrdé tréninky a disciplínu, která se v klubu od hráčů vyžadovala, přinesla však své ovoce a tým se spolu s Michalem mohl radovat ze zisku titulu mistrů slovenské extraligy dorostu.

„Po této sezoně nepřišla žádná nabídka do extraligy juniorů, tak jsem šel hrát 1. ligu do týmu Technika Brno.“ V Brně odehrál celou kategorii juniorů a také v dresu Sov zažil první start mezi seniory. „Bylo to i díky dobrému trenérovi a skvělé partě spoluhráčů. Během poslední sezony v juniorce si mě trenéři začali vytahovat i do druhé ligy můžu. Bylo to pro mě první přičuchnutí k mužskému hokeji.“ Druhá liga se tou dobou hrála také v Břeclavi, proto po konci v juniorce přešel Gabriška do mateřského města. „Po dvou letech odehrání v Břeclavi jsem se nepohodl s trenérem a byl jsem nucen odejít. Zamířil jsem zpět do Techniky Brno, která hrála stejnou soutěž jako Břeclav.“ Soutěž stejná, výsledky však malinko jiné, nejen že se brněnský tým dostal do play-off, dokonce se umístil na stupni vítězů, kdy získal druhé místo. Poté se však klub stěhoval z druhého největšího města republiky do blízkého Blanska. „Přestoupil jsem tedy zpět do Břeclavi, kde jsem odehrál další dvě sezóny ve 2. lize.“

V roce 2014 však přišla úplná pauza od hokeje. Trvala ale pouze jeden rok, než se Gabriška rozhodl k hokeji vrátit, a to ve velkém stylu. „Stál jsem u založení nového Břeclavského týmu, který se nám podařilo téměř celý složit z Břeclavských hráčů. Přihlásili jsme se do soutěže KHL.“ Popisuje se smíchem zkratku krajské hokejové ligy, ve které novodobé áčko působí až doposud. „V tomto týmu se sešla dobrá parta, která se vídá i mimo led. Dnes už všichni hrajeme pouze pro radost a potěšení ze hry.“ Pokračuje na pozitivní vlně a stejně jako jeho spoluhráči vyzdvihuje dobrou partu, která se v týmu utvořila.

V tomto týmu se najde jen málo hráčů, kteří by se nepodíleli na výchově mladých Lvíků a Michal Gabriška nebyl výjimkou, sám si také několik let pozici trenéra zkusil. „Nejdříve jsem začal trénovat jako pomocný trenér přípravky a poté jsem byl i pomocný trenér v nižších kategoriích. Když jsem si udělal trenérský kurz, stal jsem se hlavním trenérem nižších kategorií. V dnešní době už ale netrénuji.“ Přibližuje druhou stránku hokeje.

V posledních letech se věnuje také hokeji, ale tomu s kolečky místo nožů a modré plochy místo ledu. Řeč není o ničem jiném, než o in-line hokeji. V té Břeclavský A-tým nastupoval v 1. lize, kterou se mu dokonce podařilo i vyhrát a získat pohár vítězů.

A jaké má svalnatý hokejista vyhlídky do budoucna? „Co by jsem si přál do budoucna? Teď si ze všeho nejvíce přeji, aby tato špatná doba skončila a mohlo se zase sportovat jako dřív. Doufám, že se budeme snažit navázat na přerušenou sezonu ve které se nám dařilo...“