HC Lvi Břeclav z.s., pořádají pro rodiče a hráče klubů HC Lvi Břeclav přednášku na téma: Naučte svůj mozek lépe využívat zrak "Sportovní a dynamická optometrie – technologie vyšetření a tréninku zraku."
Novou tváří, která se představuje v následujícím rozhovoru je Anna Kotounová.
Jednou z posil břeclavských Lvic je hráčka, která hokejově vyrostla v Milevsku. V 19-ti letech má za sebou bohatou hokejovou kariéru ozdobenou řadou reprezentačních startů. V kategorii U16 vedla tým na Evropském poháru v Budapešti dokonce jako kapitánka.
Můžete nám říci, jak jste se vlastně k lednímu hokeji dostala? Přece jenom to není typický sport pro ženy a dívky.
Když jsem byla malá, často jsme s rodiči a se sestrou jezdili do Českých Budějovic koukat na hokej, kde se v té době ještě hrála extraliga. Strašně se mi to líbilo, a tak jsem za nimi jednou přišla a řekla, že bych chtěla hrát hokej. No a bylo to.
Můžete nám krátce přiblížit, ve kterých klubech jste tedy doposud působila?
S klukama jsem vystřídala pouze dva kluby. Sedm let jsem hrála v Milevsku a poté čtyři roky v Táboře. Nejvyšší soutěží byla asi liga juniorů.
S holkama jsem vystřídala klubů víc. Když mi bylo jedenáct, začala jsem jezdit hrát do Plzně. Asi po dvou letech nám ale klub zrušili, a tak jsem se s většinou holek přesunula do Tachova, ale to vydrželo pouze jednu sezonu. Tu další jsem do nového roku hrála v Berouně a po novém roce ve Slávii, kde už jsem zůstala. Poslední rok přešel klub ze Slávie do Příbrami, se kterou jsem 3x slavila titul mistra ČR.
Máte za sebou i řadu reprezentačních startů. V jakých kategoriích a na jakých akcích jste své zemi dělala čest?
Odehrála jsem tři sezony v U15 a tři v U18. Také jsem se věkově vešla do nově vzniklé kategorie U16 a odehrála jsem sezonu i tam.
Mezi mé největší úspěchy rozhodně patří stříbro z Olympijských her mládeže v Norsku. Dále jsme získaly opět stříbro a to na Evropském šampionátu U16, kde jsme podlehli ve finále Ruskám. Na svém kontě mám tři starty na mistroství světa s U18. Po poslední sezoně v U18 jsem s hokejovou kariéru přerušila.
V jakých dalších hokejových soutěžích, či jiných sportech ještě působíte?
Přestože jsem teď rok nehrála, u hokeje jsem zůstala a to díky pískání. Mám za sebou už tři sezony jako rozhodčí.
Jinak se už druhým rokem věnuji americkému fotbalu a občas jezdím na závody v atletice.
Jak jste se tedy vůbec dostala k působení v ženském týmu v Břeclavi?
Chystám se na vysokou školu do Brna. Znám se s některýma holkama, co za Lvice hrají a ty mě oslovily, jestli bych tady chtěla hrát. A protože mi hokej docela dost chybí, souhlasila jsem.
Jaké si dáváte osobní cíle v této sezoně?
Asi udržet se na předních příčkách v tabulce a užít si sezonu, protože to přeci děláme, protože nás to baví.
Ve fotbale, pokud všechno vyjde jak má, bychom rády obhájily titul z předchozích let, který holky vyhrály několikrát za sebou, než jsem tam přišla.
Děkujeme za odpovědi a přejeme mnoho úspěchů nejenom v působení u břeclavských Lvic, ale samozřejmě i v osobním životě.